15. VZDĚLÁVACÍ A DISKUZNÍ GASTROENTEROLOGICKÉ DNY

V rámci tradičních karlovarských gastroenterologických dnů zaštítila společnost Takeda satelitní sympózium věnované problematice vedolizumabu v terapii nespecifických střevních zánětů.

Karlovy Vary 30. 11. 2018

Satelitní sympozium společnosti Takeda

 

V rámci tradičních karlovarských gastroenterologických dnů zaštítila společnost Takeda satelitní sympózium věnované problematice vedolizumabu v terapii nespecifických střevních zánětů. Tři přednášky přednesli autoři, kteří se problematice IBD dlouhodobě věnují a patří v gastroenterologické komunitě k autoritám pro tuto problematiku.

V první přednášce MUDr. Jana Koželuhová shrnula nová data ze studie VERSIFY1potvrzující účinnost vedolizumabu. Jedná se o multicentrickou, prospektivní, open label studii fáze 3b u pacientů s Crohnovou chorobou. V registračních studiích GEMINI 2 a 3, které prokázaly efektivitu a bezpečnost vedolizumabu v této indikaci, nebyl hodnocen jeho vliv na slizniční hojení. Studie VERSIFY si dala za cíl ozřejmit efektivitu vedolizumabu v dosažení endoskopické remise a slizničního zhojení u pacientů se středně těžkou a těžkou Crohnovou nemocí. Primární endpoint byl v této studii endoskopická remise (SES-CD ≤ 4) v 26. týdnu terapie. Tohoto cíle bylo dosaženo u 12 % pacientů celkem, u anti-TNFα naivních pacientů pak ve 20 %. Důležitým sekundárním endpointem bylo dosažení slizničního zhojení (absence ulcerací). Toho dosáhlo 15% pacientů v celkové populaci a 24% pacientů anti-TNFα naivních. Další sekundární endpoint (endoskopická odpověď definovaná jako pokles v SES-CD o ≥50% oproti výchozímu stavu) byl pak dosažen u 25 % všech pacientů a 28 % pacientů anti-TNFα naivních. Bezpečnost a tolerance vedolizumabu byla srovnatelná s výsledky jiných dlouhodobých klinických studií a tzv. real-world daty. Prokázaná účinnost v dosažení endoskopické odpovědi potvrzuje roli vedolizumabu jako možné biologické léčby první linie po selhání konvenční terapie u pacientů se středně těžkou a těžkou aktivní Crohnovou nemocí.

Druhou a prezentovanou prací byly výsledky studií provedených konsorciem  VICTORY.2,3,4 Šlo o  multicentrickou, tzv. propensity score-matched analýzu pacientů s IBD, jejímž cílem bylo srovnat bezpečnost a také účinnost léčby vedolizumabem v porovnání s terapií anti-TNFα přípravky. Propensity score matching je metodou vyrovnávající různé parametry v obou skupinách – například věk, pohlaví, předchozí hospitalizace, rozsah a tíži postižení, dependenci nebo rezistenci na kortikosteroidy apod. Do hodnocení účinnosti léčby ulcenrózní kolitidy bylo zahrnuto 334 pacientů. Pacienti léčení vedolizumabem měli signifikantně vyšší 12 měsíční kumulativní úspěšnost v dosažení klinické remise a endoskopického zhojení a numericky vyšší úspěšnost v dosažení steroid-free remise ve srovnání s pacienty léčenými anti-TNFα. Podobně byla hodnocena účinnost léčby u Crohnovy choroby (n=538). Zde pacienti léčení vedolizumabem dosáhli signifikantně vyšší 12 měsíční kumulativní úspěšnosti v dosažení endoskopického zhojení a numericky v dosažení klinické remise a steroid-free remise. Pacienti s Crohnovou chorobou s postižením tračníku měli signifikantně vyšší pravděpodobnost odpovědi na léčbu vedolizumabem než pacienti léčení anti-TNFα. Četnost závažných infekcí a závažných nežádoucích události byla taktéž nižší při léčbě vedolizumabem (n=872).

Prof. Milan Lukáš se zaměřil v navazující přednášce na vhodný výběr pacientů k léčbě vedolizumabem při stávajících podmínkách úhrady v ČR u pacientů, u kterých je léčba. Na základě jednání Pracovní skupiny pro IBD a výboru ČGS došlo k podpisu Společného stanoviska ČGS a VZP ČR k výkladu pojmu kontraindikace pro systémovou anti-TNFα biologickou léčbu idiopatických střevních zánětů5 ve vztahu k použití vedolizumabu. Tyto kontraindikace zahrnují zejména:

  • hypersenzitivitu na anti-TNFα LP
  • autoimunitní onemocnění (i v případě jeho aktuální remise): demyelinizační onemocnění, systémový lupus erytematodes
  • aktivní infekční onemocnění: chronická hepatitida B HbsAG pozitivní, infekce vzniklé v souvislosti s terapií anti-TNFα vedoucí k jejímu ukončení
  • maligní onemocnění v anamnéze
  • srdeční selhání NYHA III-IV
  • závažná forma CHOPN, závažné kožní komplikace anti-TNFα léčby
  • věk nad 65 let a současně nemožnost použití konvenční léčby
  • primární sklerózující cholangitida
  • stav po orgánových transplantacích
  • primární neúčinnost terapie jedním anti-TNF preparátem u pacientů s UC

Prof. Milan Lukáš pak na několika kazuistických příkladech demonstroval možné použití vedolizumabu na základě výše citovaného stanoviska: u pacienta s roztroušenou sklerózou a staršího pacienta ve věku přes 70 let selhávajícího na standardní léčbě, pacientky s výraznými kožními komplikacemi anti-TNFα – pyodermií a ztrátou efektu původní léčby.

I další řečník, docent Vladímír Zbořil, se ve svém sdělení zaměřil na vlastní klinické zkušenosti s vedolizumabem. V úvodu krátce shrnul patofyziologický mechanismus působení vedolizumabu s důrazem na jeho selektivní působení ve střevě, jehož pozitivním důsledkem je právě již výše zmíněná bezpečnost léčby.6,7 Anti-TNFα terapie je často spojována s hypersenzitivitou organizmu vůči podávanému léku, projevující se jako akutní či opožděná reakce s řadou možných projevů.8,9,10 Jednou z možností, jak tento problém překonat, je desenzitizace, která je časově a metodicky náročná11. Vedolizumab umožňuje pak jednoduchý a účinný způsob, jak pacientům zajistit další účinnou terapii.

Následně doc. Zbořil prezentoval soubor pacientů z brněnského pracoviště, kontraindikovaných k anti-TNFα léčbě.5 První skupinou bylo několik pacientů s prokázaným nebo suspektním demyelinizačním onemocněním CNS, u kterých je terapie z důvodu rizika zhoršení neurologického onemocnění léčba anti-TNFα kontraindikována. Jde o další skupinu pacientů, kde je vedolizumab účinnou a bezpečnou alternativou anti-TNFα.

A nejedná se o jedinou skupinu pacientů s autoimunitními onemocněními. Například u některých pacientů pozorujeme příznaky lupus-like onemocnění indukované anti-TNFα. Obdobně bylo poukázáno na pacienty s neopláziemi  (například melanom v anamnéze), nebo pacienty s imunodeficitem.

Prezentovaná data z klinických studií i real-world data potvrzují fakt, že vedolizumab by mohl být dobrým lékem první linie v biologické terapii u pacientů s IBD. Toto je ve shodě s názorem těch z nás, kteří mají s vedolizumabem již zkušenost u svých konkrétních pacientů. Ideálním pacientem pro primární biologickou léčbu vedolizumabem může být například pacient či pacientka s chronicky aktivní, středně těžkou až těžkou ulcerózní kolitidou, po selhání konvenční terapie azathioprinem. Podobně dobrý efekt můžeme očekávat i pacientů s Crohnovou chorobou, především s postižením tračníku. Bohužel podmínky úhrady léčby v ČR nám tento postup na rozdíl od jiných evropských zemí neumožňují. Doufejme tedy v brzkou změnu. Do té doby je vedolizumab použitelný u těch pacientů, kteří splňují podmínky společného stanoviska ČGS a VZP, podle kterých je terapie anti-TNFα u nich kontraindikována.

Jan Šťovíček

Reference:

  1. Danese S, et al. J Crohns Colitis. 2018;12(suppl 1; abstr OP023):S016-S017.
  2. Faleck D, et al. ECCO 2018; Abstract OP026.
  3. Bohm M, et al. ECCO 2018; Abstract OP025.
  4. Lukin D, et al. ECCO 2018; Abstract DOP009.
  5. Společné stanovisko ČGS a VZP ČR k výkladu pojmu kontraindikace pro systémovou anti-TNF biologickou léčbu idiopatických střevních zánětů.pdf / Guidelines a stanoviska PS IBD  [online] [citováno dne: 13. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.ibd-skupina.cz/dokumenty/Stanovisko_CGS_a_VZP_Entyvio_01022018.pdf
  6. SPC Entyvio 23. 8. 2018
  7. Colombel J-F, et al. Gut 2017;66:839–851
  8. SPC Remicade
  9. SPC Humira
  10. SPC Simponi
  11. Cernadas JR et al, Allergy 2010; 65:1357-1366

Datum přípravy: prosinec 2018

CZ/VED/1812/0049

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.