BIOLOGICKÁ LÉČBA ZVYŠUJE KVALITU ŽIVOTA U PACIENTŮ S IBD

Mezi zánětlivá onemocnění střev (IBD – Inflammatory Bowel Disease) patří Crohnova choroba (CD) a ulcerózní kolitida (UC). Odhaduje se, že IBD je v Evropě postiženo 2,5–3 miliony lidí. Pro obě choroby jsou charakteristické abdominální bolesti, průjem a únava. Díky těmto symptomům, možným komplikacím a někdy i nutnosti celoživotní léčby, má IBD značný dopad na zdraví pacientů.

U IBD diagnostikovaných je obvykle negativně ovlivněna kvalita života související se zdravotním stavem (HRQoL – Health-Related Quality of Life) a prokazatelně se zhoršuje se zvyšující se závažností choroby. V terapii IBD je proto HRQoL důležitým hodnotícím parametrem a v ideálním případě by cílem léčby měla být obnova jejích hodnot – na úroveň běžné populace.1

Biologická léčba je schopna vyvolat a zachovat remisi u UC i CD, a je zároveň spojována se snížením počtu chirurgických intervencí. Mezi 2 nejhojněji používaná biologická léčiva patří intravenózně podávaný infliximab a subkutánně aplikovaný adalimumab. Oba přípravky mají přibližně 2 měsíce dlouhou indukční fázi, po níž bývá terapeutickým cílem kontinuální udržení remise.1

Randomizované klinické studie demonstrovaly, že biologická léčba IBD pacientů může značně vylepšit jejich HRQoL, pozitivní výsledky jsou pozorovatelné již po několika týdnech terapie a v některých případech přetrvávají až po dobu 4 let. Ale protože klinické studie se standardně týkají vybraných skupin pacientů, může docházet k výběrovému zkreslení.1

Dlouhodobé studie zkoumající HRQoL v běžných klinických podmínkách u pacientů na biologické léčbě nebyly dosud zveřejněny, a podobně ani nebylo stanoveno, zda tato terapie může u pacientů zlepšit hodnoty HRQoL na úroveň hodnot charakteristických pro IBD pacienty bez aktivních projevů nemoci.1

Cílem této studie bylo zjistit účinky biologické léčby na HRQoL u pacientů s IBD sledovaných ambulantně v klinickém prostředí, a porovnat naměřené hodnoty HRQoL s hodnotami IBD pacientů bez projevů choroby.1

Všichni pacienti měli UC nebo CD a byli buď naivní k biologické léčbě, nebo ji přerušili na více než 3 měsíce. V období od 1. ledna 2012 do 1. ledna 2015 byla měřena hodnota HRQoL u všech nemocných, kteří zahajovali nové kolo biologické léčby na Oddělení hepatologie a gastroenterologie Fakultní nemocnice v dánském Aarhusu. Meření proběhlo na začátku studie a pak následně každé 3 měsíce. K zařazení do studie bylo třeba vyplnit dotazník „Short Health Scale“ (SHS), a to při jejím zahájení a po 3, 6 a 9 měsících léčby.1

Aby bylo správně vyhodnoceno zlepšení HRQoL v léčené skupině, sbírala se data i z kontrolní skupiny, kde byli pacienti s UC nebo CD s historií IBD delší než 1 rok, bez aktivních projevů nemoci a beze změny medikace v posledních 3 a více měsících. Tito pacienti byli 1× za rok rutinně kontaktováni telefonicky a získané informace o HRQoL byly zapisovány do jejich zdravotních záznamů.1

K vyhodnocení HRQoL byl použit SHS dotazník, tj. pro chorobu specifická sada otázek, díky které je možné identifikovat hlavní subjektivní, zdraví postihující problémy u pacientů s CD i UC. SHS dotazník obsahuje 4 položky: střevní symptomy, narušování každodenního života, obavy vzniklé na základě onemocnění střev a všeobecný pocit pohody. Odpovědi jsou hodnoceny na 11bodové škále podle Likerta od 0 do 10, kde 0 odpovídá stavu bez symptomů, a 10 nejhorším příznakům, tzn. čím vyšší je bodová hodnota, tím nižší je HRQoL. SHS dotazník vyplňovala léčená i kontrolní skupina pacientů.1

Bylo identifikováno 343 nemocných, kteří zahájili nové kolo biologické léčby – 212 pacientů biologicky naivních (62 %) a 131 pacientů (38 %), kteří přerušili biologickou léčbu na 3 a více měsíců, a poskytli vstupní informace v průběhu projektu. Z důvodu nekompletních údajů bylo ze studie vyloučeno 229 (67 %) pacientů, k dispozici tak zůstalo 114 nemocných. Ze zbylých 114 bylo 73 pacientů s CD (64 %) a 41 s UC (36%), infliximab byl podáván 105 pacientům, adalimumab dostávalo 9 nemocných.1

Celkového zlepšení ve všech 4 oblastech SHS dotazníku bylo dosaženo již po 3 měsících léčby. Signifikantní rozdíly (p < 0,01) byly po tomto období pozorovány u střevních symptomů, narušování každodenního života a všeobecného pocitu pohody, kde bylo dosaženo zlepšení o 3 body. V oblasti obav spojených s onemocněním bylo dosaženo zlepšení o 2 body. Hodnoty HRQoL se zlepšovaly i v průběhu dalších 6 měsíců, ale ve srovnání s měřením po 3 měsících nebyly statisticky signifikantní.1

Výsledky dále odhalily horší kvalitu života u žen než u mužů, u pacientů s CD ve srovnání s pacienty s UC, a u kuřáků ve srovnání s nekuřáky. Oproti tomu nebyly identifikovány rozdíly v hodnocení HRQoL v souvislosti s věkem pacienta, s dobou trvání nemoci, naivitou k biologické terapii, s podaným biologikem (infliximab či adalimumab) či v souvislosti s jinou medikací (kortikosteroidy, imunomodulancia nebo 5-aminosalicylová kyselina).1

Do kontrolní skupiny bylo zařazeno 232 pacientů, kteří splňovali vstupní kritéria. Vzhledem k povaze IBD zde měli převahu pacienti s UC. Kontrolní skupina byla věkově starší (p < 0,01) a měla delší dobu trvání nemoci (p < 0,01). Nemocní zde byli starší i v době diagnostikování nemoci CD (p < 0,05) a UC (p < 0,01) a CD pacienti měli navíc za sebou více významných operací střev než CD pacienti v léčené skupině (p < 0,01).1

V kontrolní skupině byl medián HRQoL roven 1 u všech oblastí SHS u pacientů s CD i UC. Po šestiměsíční biologické léčbě byly hodnoty mediánu HRQoL u léčené skupiny shodné s hodnotami kontrolní skupiny v oblasti střevních symptomů a narušování každodenního života. U zbývajících 2 oblastí (obavy a pocit pohody), dosáhl medián po 3 a 6 měsících léčby hodnoty 2, tedy pouze o 1 bod více než v kontrolní skupině.1

Hodnoty HRQoL u pacientů s UC byly podobné hodnotám udávaných pacienty s UC bez aktivních projevů nemoci už po prvních 3 měsících léčby, zatímco nemocní s CD, ve srovnání s kontrolní skupinou, takové zlepšení nezaznamenali.1

Tato studie demonstruje, že biologická léčba může zvýšit HRQoL u IBD pacientů v podmínkách klinické praxe. Jejich kvalita života se výrazně zlepšila v průběhu indukční fáze, což odráží i snížení mediánu SHS hodnot o 3–4 body. Stejné terapeutické účinky na kvalitu života lze vysledovat i v jiných, většinou klinických studiích.1

V souladu s publikovanou literaturou studie dále ukazuje horší HRQoL u žen, pacientů s CD a u kuřáků.1

Nemocní s CD udávali horší HRQoL než pacienti s UC. Dřívější studie zaznamenaly u CD pacientů více úzkostí a depresí než u pacientů s UC, systémové symptomy jsou více prevalentní u pacientů s CD. Spojitost mezi kouřením a nižším HRQoL může být způsobena zvýšeným rizikem exacerbace CD vedoucí ke zvýšené aktivitě nemoci.1

Silnou stránkou studie je fakt, že se zaměřuje na pacienty v podmínkách klinické praxe. To umožňuje analyzovat více diverzifikovanou skupinu jedinců, větší věkový rozsah (15–75 let), jedince s komorbiditami a nemocné, kterým je současně podávána jiná medikace.1

Další silnou stránkou této studie je srovnání s kontrolní skupinou IBD pacientů bez projevů nemoci, které nebylo až dosud provedeno. Výsledky studie dokazují zlepšení hodnot HRQoL v léčené skupině na stav blížící se HRQoL v kontrolní skupině již po několika měsících léčby.1

Limitací těchto výsledků může být fakt, že pouze 114 jedinců z původních 343 pacientů, kteří zahájili nové kolo biologické léčby, mělo kompletně vyplněné údaje a zahájilo biologickou léčbu. Vzniklo tak riziko chybějících údajů, nicméně nebyly zaznamenány statisticky signifikantní rozdíly mezi pacienty s kompletními a nekompletními údaji.1

Tato studie ukazuje, že biologická léčba v klinických podmínkách po indukční fázi významně zlepšuje HRQoL u IBD nemocných. Úroveň HRQoL je podobná kvalitě života pacientů bez projevů nemoci už po několika měsících léčby, a to v oblasti střevních symptomů a narušování každodenního života. Analýza podskupin vykazuje horší HRQoL u žen, CD pacientů a u kuřáků.1

Reference:

  1. Holdam A.S.K. et al. Scandinavian Journal of Gastroenterology. 2016 Jun;51(6):706-11. doi: 10.3109/00365521.2015.1136352. Epub 2016 Jan 22.

CZ/VED/1607/0029

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.