PŘIDÁNÍ MIFAMURTIDU K CHEMOTERAPII V LÉČBĚ OSTEOSARKOMU
Osteosarkom je maligní nádorové onemocnění kostí, vyskytující se častěji u dětí a dospívajících. Obecně platí, že pokud u pacientů, kteří dosáhli remise po chirurgickém výkonu a chemoterapii, nedojde do 5 let k recidivě, lze považovat stav nemocného za dlouhodobou remisi. Nicméně u 33 % pacientů dochází k recidivě a musejí podstoupit záchranný chirurgický výkon na končetině nebo amputaci spolu s chemoterapií. Nejdůležitější je však to, že metastázy postihují ve více než 80 % plíce.
Prognóza pacientů s relapsy v podobě metastáz v plicích, kostní tkáni atd. byla špatná a medián celkového přežití nemocných s opakovanými metastázami činil cca 1 rok. Podle dlouhodobé kohortové studie, kterou realizuje Cooperative Osteosarcoma Study Group (COSS), dosahují pacienti s 1 recidivou dvouletého přežívání v 38 % a pětiletého přežívání ve 23 %. Celkové přežívání pacientů s opakovanými recidivami je významně horší.1
Mifamurtid je syntetickým derivátem muramyldipeptidu (MDP), který je v přírodě součástí buněčných stěn bakterií a je nejmenší strukturální jednotka s imunogenním potenciálem, jež se vyskytuje ve stěně bakterií Bacillus Calmette-Guérin. Mifamurtid má podobné imunostimulační účinky jako přirozený MDP a jeho výhodou je nižší toxicita a delší biologický poločas; lipofilní forma navíc vykazuje vyšší aktivitu makrofágů a lidských monocytů než volný MDP.2
V zemích Evropské unie je mifamurtid indikován k léčbě resekovatelného lokalizovaného vysoce maligního osteosarkomu dětí, adolescentů a mladých dospělých po makroskopicky radikálním chirurgickém výkonu. Je součástí pooperační systémové léčby. Mifamurtid má příznivý profil nežádoucích účinků, podání je možné ambulantní cestou.2
Mifamurtid je potentním stimulátorem imunitních procesů v organismu; je inkorporován do liposomů, což usnadňuje jeho pronikání do tkáňových makrofágů. Aktivované makrofágy pak přímo cíleně zasahují a usmrcují nádorové buňky. Vedle syntézy cytokinů a zánětlivých faktorů stimuluje mifamurtid expresi adhezních molekul na povrchu makrofágů a monocytů, včetně antigenu 1 asociovaného s funkcí lymfocytů a intercelulární adhezní molekuly 1 (ICAM-1) na monocytech. Tyto molekuly hrají svoji roli v přímé interakci s nádorovými buňkami. Produkce cytokinů pak navíc podporuje sekundární aktivaci dalších imunitních efektorů, jako jsou NK buňky, granulocyty, dendritické buňky a T-lymfocyty.1
Třebaže účinnost mifamurtidu v léčbě dětí s osteosarkomem byla prokázána, nebyla dosud provedena žádná dlouhodobá klinická studie, která by srovnávala léčbu mifamurtidem plus chemoterapií s chemoterapií samotnou. Při absenci dat z reálné klinické praxe je k extrapolaci dat zjišťovaných v klinických studiích přínosné modelování; to může napomoci v rozhodovacích procesech o optimální léčebné strategii tím, že potřebným způsobem inkorporuje a interpretuje veškerá dostupná data tak, aby se nejistota při rozhodování snížila na minimum.1
Vzhledem k tomu se Hyun Jin Song a kol. rozhodli s využitím modelování analyzovat rozdíly mezi léčbou kombinací mifamurtidu a chemoterapie a chemoterapií samotnou s cílem zjistit, který z přístupů přináší u dětí s osteosarkomem delší očekávanou délku života. Použili Markovův model, aby s jeho pomocí porovnali předpokládaný počet dnů života standardizovaných vzhledem k jeho kvalitě (Quality-adjusted life years – QALYs) u obou typů léčby.1
Cílovou kohortou pro ně byli dětští pacienti s osteosarkomem, a to ve věku od 12 let a s trváním cyklu 3 měsíce. Přechodové pravděpodobnosti pro každé stadium choroby a úmrtí byly kalkulovány za užití dat o celkovém přežívání a přežívání bez progrese, získaných v randomizovaných klinických studiích. 1
Z analýzy inkrementálního (přidaného) benefitu vyplynulo, že kombinace mifamurtidu plus chemoterapie přinesla o 1,57 vyšší počet QALY (11,16 vs 9,60 QALY), než chemoterapie samotná (relativní vzestup očekávaných QALY činil 16,3 %). Rovněž očekávaný počet přidaných získaných let života (life yers gained – LYG) byl ve skupině s mifamurtidem o 1,96 vyšší (14,41 vs 12,45 LYG), než ve druhé (relativní vzestup očekávaných získaných let života činil 15,7 %). Tyto výsledky tak mohou významně napomoci v rozhodovacích procesech o optimální léčebné strategii u pacientů.1
Reference:
- Hyun Jin Song, Eui-Kyung Lee, Jun Ah Lee, Hye-Lin Kim, Kyoung Won Jang. The addition of mifamurtide to chemotherapy improves lifetime effectiveness in children with osteosarcoma: a Markov model analysis. Tumor Biol. (2014) 35:8771–8779.
- Souhrn údajů o přípravku (SPC Mepact, 2016).
CZ/MIF/1606/0005
MEPACT
Zkrácené informace o přípravku
NÁZEV PŘÍPRAVKU: MEPACT 4 mg, prášek pro koncentrát pro infuzní disperzi.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ: Jedna injekční lahvička obsahuje mifamurtidum 4 mg. Po rekonstituci obsahuje jeden ml suspenze v injekční lahvičce mifamurtidum 0,08 mg.
INDIKACE: Přípravek MEPACT je indikován u dětí, dospívajících a mladých dospělých k léčbě resekovatelného osteosarkomu vysokého stupně bez metastáz po makroskopicky kompletní chirurgické resekci. Používá se v kombinaci s pooperační chemoterapií sestávající z více léčiv. Bezpečnost a účinnost byla hodnocena u pacientů ve věku 2 – 30 let. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ: Doporučená dávka mifamurtidu pro všechny pacienty je 2 mg/m2 tělesného povrchu. Tato dávka by měla být podávána jako adjuvantní léčba následující po resekci: dvakrát týdně s odstupem nejméně 3 dnů po dobu 12 týdnů a dále jedenkrát týdně po dobu dalších 24 týdnů, celkové podané množství je 48 infuzí za 36 týdnů. Dospělí > 30 let: Neexistuje dostatek údajů, aby mohlo být používání přípravku MEPACT doporučeno u pacientů starších 30 let. Pediatrická populace ˂2 roky: Bezpečnost a účinnost mifamurtidu u dětí od 0 do 2 let věku nebyla stanovena. Porucha funkce ledvin nebo jater: Doporučuje se opatrnost při podávání mifamurtidu u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater a těžkou poruchou funkce ledvin. Přípravek MEPACT musí být před podáním rekonstituován, přefiltrován a naředěn a je podáván pomocí intravenózní infuze v průběhu 1 hodiny. Nesmí být podáván jako bolusová injekce. KONTRAINDIKACE: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku; současné užívání cyklosporinu nebo jiných inhibitorů kalcineurinu; současné užívání vysokých dávek nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID, inhibitory cyklooxygenázy). ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ A OPATŘENÍ PRO POUŽITÍ: U pacientů s anamnézou astmatu nebo jiného chronického obstrukčního plicního onemocnění, by mělo být zváženo profylaktické podávání bronchodilatačních přípravků. V případě výskytu těžké dechové nedostatečnosti se má podávání mifamurtidu přerušit a zahájit odpovídající léčba. V souvislosti s podáváním mifamurtidu se běžně vyskytovala přechodná neutropenie, Přípravek by měl být používán s opatrností u pacientů s anamnézou autoimunitního, zánětlivého nebo jiného onemocnění kolagenu. Pacienti s anamnézou žilní trombózy, vaskulitidy nebo nestabilních kardiovaskulárních onemocnění by měli být během podávání mifamurtidu přísně sledováni. V souvislosti s léčbou mifamurtidem se objevily příležitostné alergické reakce. Gastrointestinální toxicita (nauzea, zvracení a ztráta chuti k jídlu) jsou velmi časté nežádoucí účinky při podávání mifamurtidu. INTERAKCE: Doporučuje se časově oddělit podávání mifamurtidu a doxorubicinu či jiných lipofilních léčivých přípravků, jsou-li používány ve stejném režimu chemoterapie. Během léčby mifamurtidem by mělo být vyloučeno chronické nebo pravidelné užívání kortikosteroidů. Mifamurtid používaný v doporučených dávkách a podle doporučeného rozvrhu nezvyšoval toxicitu dalších současně používaných přípravků se známou toxicitou pro ledviny (cisplatina, ifosfamid) nebo játra (vysoké dávky methotrexátu, ifosfamid). TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ: Podávání mifamurtidu se v průběhu těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které neužívají účinnou antikoncepci, nedoporučuje. Není známo, zda se mifamurtid vylučuje do mateřského mléka. Při rozhodování, zda pokračovat v kojení / přerušit kojení nebo pokračovat v léčbě / přerušit léčbu, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby mifamurtidu pro ženu. ÚČINKY NA SCHOPNOSTI ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE: Velmi časté a časté nežádoucí účinky léčby mifamurtidem (například točení hlavy, závratě, únava a rozmazané vidění) mohou mít dopad na schopnost řídit a obsluhovat stroje. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY: Nejčastějšími nežádoucími účinky, které se projevily u > 50% pacientů, byly třesavka, horečka, únava, nauzea, tachykardie a bolesti hlavy. Většina velmi často hlášených nežádoucích příhod byla hlášena jako mírná nebo středně závažná. Velmi časté: anémie, anorexie, bolest hlavy, závrať, tachykardie, hypertenze, hypotenze, dušnost, tachypnoe, kašel, zvracení, průjem, zácpa, bolest břicha, nauzea, hyperhidróza, myalgie, artralgie, bolest zad, bolest končetin, horečka, třesavka, únava, hypotermie, bolest, malátnost, astenie, bolest na hrudi. Ostatní viz. SPC. PODMÍNKY UCHOVÁVÁNÍ: Uchovávejte v chladničce (2–8 °C), injekční lahvičku v krabičce. Chraňte před mrazem a světlem. Rekonstituovaný léčivý přípravek: Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání rekonstituovaného, přefiltrovaného a naředěného roztoku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a tato doba nesmí být delší než 6 hodin při teplotě 25 °C. Roztok chraňte před chladem a mrazem.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: Takeda France SAS, Immeuble Pacific, 11-13 cours Valmy, 92800 – Puteaux, Francie. REGISTRAČNÍ ČÍSLO: EU/1/08/502/001. DATUM REVIZE TEXTU: 17. 12. 2015
Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před použitím se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.
NÁZEV PŘÍPRAVKU: MEPACT 4 mg, prášek pro koncentrát pro infuzní disperzi.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ: Jedna injekční lahvička obsahuje mifamurtidum 4 mg. Po rekonstituci obsahuje jeden ml suspenze v injekční lahvičce mifamurtidum 0,08 mg.
INDIKACE: Přípravek MEPACT je indikován u dětí, dospívajících a mladých dospělých k léčbě resekovatelného osteosarkomu vysokého stupně bez metastáz po makroskopicky kompletní chirurgické resekci. Používá se v kombinaci s pooperační chemoterapií sestávající z více léčiv. Bezpečnost a účinnost byla hodnocena u pacientů ve věku 2 – 30 let. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ: Doporučená dávka mifamurtidu pro všechny pacienty je 2 mg/m2 tělesného povrchu. Tato dávka by měla být podávána jako adjuvantní léčba následující po resekci: dvakrát týdně s odstupem nejméně 3 dnů po dobu 12 týdnů a dále jedenkrát týdně po dobu dalších 24 týdnů, celkové podané množství je 48 infuzí za 36 týdnů. Dospělí > 30 let: Neexistuje dostatek údajů, aby mohlo být používání přípravku MEPACT doporučeno u pacientů starších 30 let. Pediatrická populace ˂2 roky: Bezpečnost a účinnost mifamurtidu u dětí od 0 do 2 let věku nebyla stanovena. Porucha funkce ledvin nebo jater: Doporučuje se opatrnost při podávání mifamurtidu u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater a těžkou poruchou funkce ledvin. Přípravek MEPACT musí být před podáním rekonstituován, přefiltrován a naředěn a je podáván pomocí intravenózní infuze v průběhu 1 hodiny. Nesmí být podáván jako bolusová injekce. KONTRAINDIKACE: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku; současné užívání cyklosporinu nebo jiných inhibitorů kalcineurinu; současné užívání vysokých dávek nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID, inhibitory cyklooxygenázy). ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ A OPATŘENÍ PRO POUŽITÍ: U pacientů s anamnézou astmatu nebo jiného chronického obstrukčního plicního onemocnění, by mělo být zváženo profylaktické podávání bronchodilatačních přípravků. V případě výskytu těžké dechové nedostatečnosti se má podávání mifamurtidu přerušit a zahájit odpovídající léčba. V souvislosti s podáváním mifamurtidu se běžně vyskytovala přechodná neutropenie, Přípravek by měl být používán s opatrností u pacientů s anamnézou autoimunitního, zánětlivého nebo jiného onemocnění kolagenu. Pacienti s anamnézou žilní trombózy, vaskulitidy nebo nestabilních kardiovaskulárních onemocnění by měli být během podávání mifamurtidu přísně sledováni. V souvislosti s léčbou mifamurtidem se objevily příležitostné alergické reakce. Gastrointestinální toxicita (nauzea, zvracení a ztráta chuti k jídlu) jsou velmi časté nežádoucí účinky při podávání mifamurtidu. INTERAKCE: Doporučuje se časově oddělit podávání mifamurtidu a doxorubicinu či jiných lipofilních léčivých přípravků, jsou-li používány ve stejném režimu chemoterapie. Během léčby mifamurtidem by mělo být vyloučeno chronické nebo pravidelné užívání kortikosteroidů. Mifamurtid používaný v doporučených dávkách a podle doporučeného rozvrhu nezvyšoval toxicitu dalších současně používaných přípravků se známou toxicitou pro ledviny (cisplatina, ifosfamid) nebo játra (vysoké dávky methotrexátu, ifosfamid). TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ: Podávání mifamurtidu se v průběhu těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které neužívají účinnou antikoncepci, nedoporučuje. Není známo, zda se mifamurtid vylučuje do mateřského mléka. Při rozhodování, zda pokračovat v kojení / přerušit kojení nebo pokračovat v léčbě / přerušit léčbu, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby mifamurtidu pro ženu. ÚČINKY NA SCHOPNOSTI ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE: Velmi časté a časté nežádoucí účinky léčby mifamurtidem (například točení hlavy, závratě, únava a rozmazané vidění) mohou mít dopad na schopnost řídit a obsluhovat stroje. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY: Nejčastějšími nežádoucími účinky, které se projevily u > 50% pacientů, byly třesavka, horečka, únava, nauzea, tachykardie a bolesti hlavy. Většina velmi často hlášených nežádoucích příhod byla hlášena jako mírná nebo středně závažná. Velmi časté: anémie, anorexie, bolest hlavy, závrať, tachykardie, hypertenze, hypotenze, dušnost, tachypnoe, kašel, zvracení, průjem, zácpa, bolest břicha, nauzea, hyperhidróza, myalgie, artralgie, bolest zad, bolest končetin, horečka, třesavka, únava, hypotermie, bolest, malátnost, astenie, bolest na hrudi. Ostatní viz. SPC. PODMÍNKY UCHOVÁVÁNÍ: Uchovávejte v chladničce (2–8 °C), injekční lahvičku v krabičce. Chraňte před mrazem a světlem. Rekonstituovaný léčivý přípravek: Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání rekonstituovaného, přefiltrovaného a naředěného roztoku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a tato doba nesmí být delší než 6 hodin při teplotě 25 °C. Roztok chraňte před chladem a mrazem.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: Takeda France SAS, Immeuble Pacific, 11-13 cours Valmy, 92800 – Puteaux, Francie. REGISTRAČNÍ ČÍSLO: EU/1/08/502/001. DATUM REVIZE TEXTU: 17. 12. 2015
Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před použitím se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.