Satelitné sympózium spoločnosti Takeda

How to sequence advanced therapies in IBD: Evidence from clinical trials and real-world experience

ECCO

Viedeň, 14.2.2020

autor: MUDr. Peter Lietava, Univerzitná nemocnica Martin

Druhé z dvoch satelitných sympózií spoločnosti Takeda bolo zamerané na sekvenciu pokročilých terapií pri IBD a to na základe dôkazu z klinických štúdií a skúseností z reálnej praxe. Za rečníckym pultom sa vystriedali dvaja experti v oblasti liečby IBD – Stefan Schreiber z Kielu a Brian Bressler z Vancouveru.

V úvodnej prednáške sa Stefan Schreiber zamyslel nad tým, prečo má sekvencia pokročilých terapií význam. V súčasnosti je hlboká remisia (klinická + endoskopická) väčšinou dosiahnutá len u menej ako 30% pacientov.1-4  Avšak, úvodná terapeutická voľba môže ovplyvniť úspešnosť možných budúcich terapií. V súčasnosti máme viaceré možnosti pre prvo-líniovú liečbu. Na liečbu Crohnovej choroby aj ulceróznej kolitídy máme k dispozícii anti-TNF liečbu (infliximab5, adalimumab6 a ich biosimiláry7-11), anti-integrínovú liečbu (vedolizumab12) a anti-interleukínovú liečbu (ustekinumab13) a pri ulceróznej kolitíde aj inhibítor Janus-kinázy (tofacitinib14). V poslednom štádiu vývoja sú ďalšie lieky.

Zdôvodnením postupnosti terapií je ich rôzny mechanizmus účinku. Napríklad kortikosteroidy rýchlo navodzujú indukciu ale majú nízku udržateľnosť. Naopak, tiopurín má pomalú indukciu ale vysokú udržateľnosť. Ich kombináciou, a teda synergickým mechanizmom účinku, dosiahneme rýchlu indukciu a vysokú udržateľnosť.

Pri voľbe prvo-líniového biologika by malo byť zvažované,

  • či prvo-líniová biologická liečba a jej špecifický mechanizmus účinku ovplyvňujú účinnosť nasledujúcich terapií
  • či cieli na presný patofyziologický cieľ ochorenia
  • či trvanie a závažnosť ochorenia vplývajú na jej účinnosť
  • ako jej bezpečnostný profil ovplyvňuje pacientov súhlas s liečbou
  • a aký význam má postupnosť v kontexte celoživotnej liečby

Satelitné sympózium spoločnosti Takeda

V nasledujúcej prednáške sa Brian Bressler venoval určeniu poradia biologík pri IBD na základe účinnosti (dáta o účinnosti v prvej a druhej línii a porovnávacie štúdie), bezpečnosti (dáta o ovplyvnení poradia bezpečnostnými profilmi) a navrhovaného sledu terapií (dáta o terapeutickej postupnosti).

U pacientov s ulceróznou kolitídou adalimumab v štúdii ULTRA II17 a vedolizumab v štúdii GEMINI 118 preukázali redukovanú účinnosť (v zmysle klinickej remisie, klinickej odpovede a slizničného zhojenia) u anti-TNF exponovaných pacientov  v porovnaní s anti-TNF naivnými pacientmi. Naopak, tofacitinib v štúdii OCTAVE 1 a 219 a ustekinumab v štúdii UNIFI20 mali podobnú účinnosť u anti-TNF exponovaných a anti-TNF naivných pacientov. Na základe uvedeného je vedolizumab pri ulceróznej kolitíde jednoznačne účinnejší v prvej ako v druhej línii, zatiaľ čo ostatné agensy môžu byť rovnako dobre použité v prvej línii, ale tiež môžu byť porovnateľne úspešné aj po anti-TNF liečbe.

V štúdii pacientov s Crohnovou chorobou, GEMINI 2,21 dosiahol vedolizumab v týždni 6 štatisticky významnú mieru klinickej remisie v porovnaní s placebom, aj keď rozdiel v mierach CDAI-100 odpovede (pokles CDAI o 100 bodov) bol len numerický. Avšak v post-hoc analýze ITT populácie štúdie GEMINI 322 vedolizumab demonštroval v týždni 6 aj 10 podobnú CDAI-100 odpoveď v populácii so zlyhanou anti-TNF liečbou aj v celkovej populácii. Okrem toho, ďalšia pot-hoc analýza demonštrovala včasné symptomatické zlepšenie (už v druhom týždni) u pacientov liečených vedolizumabom v porovnaní s placebom.23V štúdii VERSIFY24 vedolizumab v týždni 26 preukázal indukciu endoskopickej remisie (SES-CD ≤ 4) a odpovede (SES-CD ≤ 50% oproti základnej hodnote) a kompletné slizničné zhojenie (žiadne vredy a afty), pričom miery boli vyššie v anti-TNF naivnej populácii ako u pacientov po zlyhaní anti-TNF. Pri zmene kritérií pre slizničné zhojenie (veľkosť vredov < 2 pri SES-CD), ktoré boli použité v post-hoc analýze, bola miera slizničného zhojenia v týždni 26 ešte lepšia ako pri pôvodných kritériách (28% vs 15%). Veľmi dôležitým odhalením štúdie VERSIFY bola skutočnosť, že vyššie miery endoskopickej remisie boli dosiahnuté pri kratšom trvaní ochorenia; 37,5% pri trvaní < 1 rok vs 7,1% pri trvaní ≥ 7 rokov. To podporuje včasné nasadenie vedolizumabu ako prvo-líniovej liečby.

U pacientov s Crohnovou chorobou adalimumab v štúdii CHARM,25 vedolizumab v štúdii GEMINI 221 a ustekinumab v štúdii UNITI 1 a 226 preukázali redukovanú účinnosť u anti-TNF exponovaných pacientov v porovnaní s anti-TNF naivnými pacientmi.

V októbri 2019 bolo na UEGW reportované porovnanie klinickej účinnosti anti-TNF terapie v prvej línii a v druhej línii po vysadení vedolizumabu u pacientov s ulceróznou kolitídou alebo Crohnovou chorobou.27 Dáta boli zhromaždené z 37 centier; do prvo-líniovej kohorty bolo zaradených 497 a do druho-líniovej kohorty 82 pacientov. Kumulatívne miery terapeutickej perzistencie a klinickej účinnosti v druho-líniovej kohorte boli podobné mieram v prvo-líniovej kohorte aj u pacientov s ulceróznou kolitídou aj u pacientov s Crohnovou chorobou. Tieto výsledky naznačujú, že v reálnej praxi vedolizumab v prvej línii neovplyvňuje účinnosť následnej anti-TNF liečby.

V porovnávacej štúdii prvo-líniového použitia biologík EVOLVE bolo v kohorte pacientov s ulceróznou kolitídou28 (n=527; vedolizumab 325; anti-TNF 202 [adalimumab: 58; infliximab: 120; golimumab: 24]) demonštrované, že bio-naivní pacienti užívajúci vedolizumab zotrvajú na liečbe so signifikantne vyššou pravdepodobnosťou ako pacienti dostávajúci anti-TNF. U bio-naivných pacientov s Crohnovou chorobou29 (n=419; vedolizumab 177; anti-TNF 242 [adalimumab: 125; infliximab: 114; certolizumab pegol: 3]) bola účinnosť vedolizumabu a anti-TNF porovnateľná. Avšak, v štúdii VARSITY,30 priamo porovnávajúcej vedolizumab a adalimumab v navodení klinickej remisie (kompletné Mayo skóre ≤ 2 a žiadne individuálne subskóre > 1) u pacientov s ulceróznou kolitídou, bol vedolizumab superiórny k adalimumabu v dosiahnutí klinickej remisie v týždni 52 a to v celkovej ale aj v anti-TNF naivnej populácii. Okrem toho, vo vedolizumabovej skupine boli dosiahnuté vyššie miery endoskopického zlepšenia (Mayo endoskopické subskóre ≤ 1) v týždni 52, a to v celkovej ale aj v anti-TNF naivnej populácii.  Rozdiely v klinickej remisii medzi vedolizumabom a adalimumabom pretrvávali počas celého sledovania.

Pretože pacienti pripisujú rovnakú dôležitosť kontrole symptómov ako aj riziku rozvoja malignity,31 pri výbere prvo-líniovej liečby je nutné zohľadniť jej nežiadúce účinky. V štúdii EVOLVE32 mali bio-naivní UC pacienti liečení vedolizumabom signifikantne nižšiu pravdepodobnosť rozvoja závažných nežiadúcich udalostí a závažných infekcií ako pacienti liečení anti-TNF a bio-naivní CD pacienti liečení vedolizumabom signifikantne nižšiu pravdepodobnosť rozvoja závažných infekcií a numericky nižšiu pravdepodobnosť závažných nežiadúcich udalostí ako pacienti liečení anti-TNF a .

Referencie:

  1. Bryant RV, et al. J Gastroenterol Hepatol. 2018;33:599-607.
  2. Colombel JF, et al. Clin Gastroenterol Hepatol. 2014;12:414-22.
  3. Colombel JF, et al. Aliment Pharmacol Ther. 2015;41:734-46.
  4. Colombel JF, et al. Lancet. 2018;390:2779-89.
  5. SPC Remicade
  6. SPC Humira
  7. SPC Remsima
  8. SPC Inflectra
  9. SPC Hulio
  10. SPC Amgevita
  11. SPC Hyrimoz
  12. SPC Entyvio
  13. SPC Stelara
  14. SPC Xeljanz
  15. Pérez-Jeldres T, et al. Front Pharmacol. 2019;10:212.
  16. Rawla P, et al. J Inflamm Res. 2018;11:215-26.
  17. Sandborn WJ, et al. Gastroenterology. 2012;142:257-65.
  18. Feagan BG, et al. Clin Gastroenterol Hepatol. 2017;15:229-39.
  19. Sandborn WJ, et al. N Engl J Med. 2017;376:1723-36.
  20. Sands B,E et al. N Engl J Med. 2019;381:1201-14.
  21. Sandborn WJ, et al. N Engl J Med. 2013;369:711-21.
  22. Sands BE, et al. Gastroenterology. 2014;147:618-27.
  23. Feagan B, et al. Clin Gastroenterol Hepatol. 2019;17:130-8.e7.
  24. Danese S, et al. Gastroenterology. 2019;157:1007-18.
  25. Colombel JF, et al. Gastroenterology. 2007;132:52-65.
  26. Feagan BG, et al. N Engl J Med. 2016;375:1946-60.
  27. Bressler B, et al. UEG Week 2019; poster P1091.
  28. Yarur A, et al. J Crohns Colitis. 2019;13:S493-4; poster P573.
  29. Bressler B, et al. J Crohns Colitis. 2019;13:S493-4; poster P621.
  30. Sands BE, et al. N Engl J Med. 2019;381:1215-26.
  31. Boeri M, et al. Clin Exp Gastroenterol. 2019;12:263-78.
  32. Yarur A, et al. UEG Week 2019; oral OP005.

CZ/VED/2003/0007

Takeda promostand

Mohlo by Vás zajímat

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.